Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 37 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití humátů v kombinaci s bórem ve výživě řepky ozimé
Rzymanek, Jakub
Práce se zabývá vlivem listové aplikace bóru (B) společně s humátem na výnos a olejnatost semene řepky ozimé (Brassica napus L.). Za tímto účelem byl vyhodnocen jednoletý polní pokus, ve kterém byla použita dvě rozdílná hnojiva s obsahem bóru. Tato hnojiva byla aplikována jak samostatně, tak v kombinaci s humátem. V každé variantě bylo aplikováno celkem 300 g B/ha (ve formě boretanolamin), humát v dávce 2 l/ha. V jedné variantě byla provedena aplikace humátu, bez bóru, v celkové dávce 2 l/ha. Výsledky byly vztaženy k průměru ze dvou kontrolních nehnojených variant. Byl zjištěn signifikantní vliv hnojení bórem v kombinaci s humátem na výnos řepky ozimé (nejvyšší nárůst o 7,93 %) ve srovnání s kontrolou. Pozitivní vliv na výnos semene byl zjištěn rovněž u aplikace bóru bez humátu ve variantě B2 (+ 6,83 %), který byl průkazný oproti kontrole a také ve srovnání s variantou B1 a také u samostatné aplikace humátu (+ 2,55 %). Byl zjištěn velmi malý vliv hnojení bórem na olejnatost. Nejvyšší olejnatosti bylo dosaženo samostatným použitím humátu (+ 1,19 %). Jednotlivé varianty byly vyhodnoceny rovněž z hlediska ekonomické efektivnosti. Na základě hodnocení výsledků výnosu a ekonomické efektivnosti byla jako nejlepší vybrána varianta B1 + NF.
Hodnocení zátěže životního prostředí v ČR pomocí indikátoru Vodní stopa
Žlábková, Jana ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Vačkář, David (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl aplikaci indikátoru vodní stopa, což je praktický, mnohorozměrný indikátor spotřeby vodních zdrojů. Nejvýznamnější nároky na spotřebu vodních zdrojů má z lidských činností zemědělství. Pozornost byla tedy obrácena k široce diskutované problematice produkce biopaliv, jelikož vstupními surovinami pro výrobu této energie jsou právě zemědělské plodiny (v ČR - řepka olejka, cukrová řepa, kukuřice setá nebo pšenice ozimá). Výsledky výpočtů vodních stop vybraných technických plodin (m3 /t) a vodních stop jednotky výhřevnosti vybraných plodin (m3 /GJ) nám poskytují konkrétní představu o nárocích energie z vybraných technických plodin na vodní zdroje v podmínkách České republiky. Klíčová slova: indikátor vodní stopa, biopaliva, řepka olejka, spotřeba vody, biodiesel, bioethanol, evapotranspirace.
Rezistence blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus, Fabr. 1775) k insekticidům
Jetmarová, Zuzana
Cílem této práce bylo zjistit aktuální výskyt rezistentních sub-populací blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus Fabricius, 1775) k vybraným druhům účinných látek a přípravku. Imaga blýskáčků byla sbírána většinou na porostech řepky olejky, a to v době první poloviny květu řepky až téměř do jejího odkvětu. Sběr vzorků byl proveden v letech 2012 a 2013 ve dvaceti lokalitách na území České republiky. Stupně rezistence byly posuzovány v laboratoři tzv. lahvičkovým testem dle oficiálních metod IRAC (International Resistance Action Committee). V první části této práce popisuji bionomii blýskáčka a věnuji se také dalším škůdcům na řepce. Definuji základní pojmy a shrnuji výskyty rezistentních sub-populací blýskáčka v České republice a ostatních evropských zemích. Ve druhé, stěžejní, části práce se zabývám výzkumem a testováním rezistence sub-populací blýskáčka řepkového na použité účinné látky a přípravek Biscaya 240 OD.
Změny odrůdové skladby řepky olejky (\kur{Brassica napus} L.) v průběhu šlechtění této plodiny
LHOTA, Jiří
V práci je zmapován vývoj šlechtění z hlediska změny odrůdové skladby řepky olejky (\kur{Brassica napus} L.). Změny odrůdové skladby se především týkají nastavení šlechtitelské práce na snížení obsahu nežádoucích mastných kyselin (kyseliny erukové) a antinutričních látek (glukosinolátů) v semeni řepky. Práce se také zabývá šlechtitelským procesem hybridních odrůd řepky, které v posledních letech převažují nad odrůdami liniovými díky vyššímu výnosovému potenciálu. Dále je v práci uveden přínos šlechtitelské práce, týkající se transgenních odrůd, které mají zvýšenou odolnost vůči patogenům, škůdcům a odrůd tolerantních k herbicidům. Práce je zaměřena také na výnosové parametry jako jsou výnos semene a olejnatost. Vzhledem k celosvětovému významu této plodiny je zmíněná historie pěstování jak v ČR, tak i mimo ni.
Vývoj a rozmístění pěstování a produkce řepky olejky ve světě
KUČEROVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá řepkou olejkou - rozmístěním její produkce podle států světa, podle regionů NUTS EU a také rozmístěním jejích osevních ploch v okresech ČR. Věnuje se také vývoji produkce řepky olejky ve státech světa (mezi roky 1961 až 2017), v NUTS EU (2000-2017) a v okresech ČR (1990-2019). Datovými zdroji jsou databáze Faostat, Eurostat a Agrocenzus. Data jsou zpracována do podoby tabulek, vývojových grafů a zejména kartografických příloh - kartodiagramů, kartogramů vývoje a map lokalizovaných bodů. Produkce řepky olejky ve světě stále narůstá. Největšími producenty jsou Kanada, s odstupem Čína a Indie, ovšem největší produkce pochází z EU (zejména z Francie, Německa a Polska), která je soustředěna do střední části mírného pásu Evropy. V České republice se řepka olejka pěstuje téměř po celém území, s výjimkou horských pohraničních oblastí, rozsáhlých aglomerací a dalších nezemědělských prostorů.
Optimalizace metod tkáňových kultur řepky pro využití techniky Crispr/Cas9
HARENČÁK, Jan
Transformace rostlin pomocí bakterie Agrobacterium tumefaciens (podle nové nomenklatury Rhizobium radiobacter) je široce používaná metoda pro úpravu genomu u rostlin. Nicméně, různé odrůdy řepky olejky nemají vždy stejnou schopnost regenerace in vitro, která je pro transformaci klíčová. Tato práce se zabývá optimalizací regeneračního protokolu pro vybrané odrůdy řepky olejky. Z šesti testovaných odrůd úspěšně regenerovaly pouze dvě - Arabella a Obelix. Vytvořený protokol lze použít pro regeneraci bez transformace, ale je možné do něj implementovat i kroky, které transformaci pomocí A. tumefaciens umožňují.
Vliv rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry ozimé řepky olejky
TOMÁŠEK, Václav
Tato práce se zabývá problematikou pěstování řepky olejky (Brassica napus L.) s použitím různých technologií zpracování půdy. Tato práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část práce zahrnuje literární přehled, který se zabývá základními informacemi o řepce olejce, dále přehledem technologií zpracování půdy a jejich vlivu na výnosové prvky řepky. Hlavní částí práce je vyhodnocení výsledků dvouletého maloparcelkového pokusu z roku 2017/2018 a 2018/2019. Tento pokus byl založen na pozemcích Zemědělské farmy VETO s.r.o., v obci Veselíčko, okresu Písek. Do pokusu byly zařazeny čtyři odrůdy, Mazari CS, Atora, PT234 a PX113. Každá odrůda byla vyseta ve třech variantách zpracování půdy, varianta s orbou, varianta s mělkým zpracováním půdy a varianta s podrýváním. Všechny vyseté varianty byly ve čtyřech opakováních. V pokusu byl sledován vliv zpracování půdy na výnos semen řepky, dále byly sledovány některé výnosové prvky, hmotnost tisíce semen, olejnatost semen, počet rostlin na m2, počet šešulí na rostlinu a tloušťka kořenového krčku. Celkově vyšších výnosů bylo dosaženo v roce 2018, kdy průměrný výnos všech parcel byl 5,63 t/ha. V roce 2019 průměrný výnos všech parcel klesl na 3,80 t/ha. Vliv zpracování půdy na výnos semen byl prokazatelný především v roce 2019, který byl chudší jak na srážky ihned po zasetí, tak na srážky v době tvorby semene. V tomto roce vycházela nejvýnosněji varianta s využitím podrývání. Na závěr lze říci, že podrývání má příznivý vliv na výnos řepky především v sušších letech.
Optimalizace ochrany řepky vůči škůdcům
Vykydalová, Lucie
Tato práce se zabývá řepkou a možnostmi její ochrany vůči škůdcům. Mezi nejdůležitější škůdce této plodiny patří krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi Gyllenhal, 1837), blýskáček řepkový (Brassicogethes aeneus Fabricius, 1775 syn. Meligethes aeneus) a bejlomorka kapustová (Dasineura napi Loew, 1850). V praktické části diplomové práce bylo vyhodnoceno 26 variant aplikačních sledů insekticidů. První a poslední varianta byla brána jako kontrola a tudíž nebyla ošetřena žádným insekticidem. Insekticidy byly aplikovány na základě monitoringu škůdců. V každé variantě byl nejdříve aplikován insekticid, který byl primárně určen na krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus napi Gyllenhal, 1837). Druhý insekticid byl zaměřen na blýskáčka řepkového (Brassicogethes aeneus Fabricius, 1775 syn. Meligethes aeneus). Třetí aplikace insekticidu byla určena na bejlomorku kapustovou (Dasineura napi Loew, 1850). Výsledky byly vyhodnoceny a zapsány do tabulek, následně byly statisticky zpracovány pomocí program Statistica 12. Cílem této práce tedy bylo vyhodnotit nejúčinnější sled tří insekticidů vůči hlavním škůdcům řepky. Ohled byl brán i na antirezistentní strategii, při které by nemělo docházet k aplikaci insekticidů, jež mají stejnou účinnou látku.
Srovnání působení granulovaných vápenatých hmot aplikovaných k řepce ozimé
Petrucha, Jan
Tato bakalářská práce se zaměřuje na posouzení vlivu granulovaných vápenatých hmot aplikovaných k řepce ozimé a jejich vliv na výměnnou půdní reakci, výnos a olejnatost řepkového semene. Polní jednoletý pokus byl založen na dvou rozdílných lokalitách, a to ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou (560 m n.m.) a v Žabčicích (184 m n.m.). Do pokusu byly zařazeny následující varianty: 1. Dolomit granulovaný, 2. Vápenec granulovaný, 3. Dolokorn, 4. FERTI MK, 5. PhysioMax 975. Hnojiva byly aplikovány na podzim ve fázi 4. listu v dávce 300 kg/ha a sledoval se jejich vliv na výměnnou půdní reakci, výnos a olejnatost semen. Vápnění bylo provedeno povrchově na podzim a vliv aplikovaných granulovaných vápenatých hmot byl pozorován ve dvou hloubkách, a to 0-10 cm a 10-20 cm. Vlivem vápnění došlo na obou lokalitách k nárůstu půdní reakce oproti odebraným půdním vzorkům před vápněním. V hloubce 0-10 cm prokázalo největší efekt v Žabčicích hnojivo FERTI MK, v hloubce 0-20 cm Dolomit. Ve Vatíně v hloubce 0-10 cm nejlépe působilo hnojivo PhysioMax 975 a Vápenec, v hloubce 10-20 cm FERTI MK. Výnos byl nejvíce ovlivněn v Žabčicích hnojivem Dolokorn, ve Vatíně zase nejvíce zvýšil výnos Vápenec. Z výsledků olejnatosti lze říci, že olejnatost byla výrazně vyšší v Žabčicích než ve Vatíně.
Pěstování energetických plodin v České republice
Kozmanová, Lucie
Předkládaná práce se věnuje způsobům pěstování a využití energetických plodin v České republice. Na modelové energetické plodině, řepce olejce, jsou popsány její agrotechnické požadavky, způsob sklizně a posklizňové úpravy plodiny. Po přehledu plodin je v práci uvedena finanční stránka pěstování řepky olejky v konkrétní lokalitě jižní Moravy. Na závěr jsou v práci porovnávány dvě technologie setí řepky olejky, porovnány jejich výnosy a zhodnoceny klady, zápory studovaných technologií.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 37 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.